Na okraji společnosti
Jedním z cílů našeho občanského sdružení je pomáhat lidem vytlačeným na okraj společnosti. Je s podivem, že tak málo institucí se věnuje péči o lidi bez domova nebo lidi vracející se z výkony trestu. Přesto všichni chceme mít čisté ulice, parky a nádražní čekárny bez povalujících se lidských trosek. Také si přejeme nebýt okrádáni a přepadáváni těmi, kteří přišli z vězení, a neumějí se o sebe postarat legálním způsobem. Práce s těmito skupinami lidí je velice náročná, chybí jim motivace k poctivému životu a práci, k vytváření správných a zdravých sociálních vazeb a k nápravě rodinných vztahů. Ale pokud budeme jen kolem nich chodit a nezačneme hledat způsob, jak jejich situaci napravit, naše ulice a parky zůstanou pořád stejné.
Ze statistických odhadů vyplývá, že jen v Praze se pohybuje kolem 4 500 bezdomovců. Azylové domy pojmou směšnou část z tohoto počtu. Není v jejich silách všechny nasytit, umýt a obléci, natož uložit do tepla. V našem občanském sdružení máme všichni zkušenosti z práce v azylových domech, proto situaci našich spoluobčanů bez přístřeší dobře známe. A proto také víme, jak je těžké pro tyto lidi sehnat si jakoukoliv práci. Nemají většinou vzdělání, nenavštěvovali kurzy, neumějí pracovat na počítači. Nečtou noviny ani nesledují zprávy, tedy většinou nemají ani základní politické, sociální, natož právní povědomí.
Nemluvíme tady o těch bezdomovcích, kteří již zcela rezignovali, kteří propadli alkoholu a drogám, nebo kterým snad tento způsob života z jakéhokoliv důvodu vyhovuje. Chceme se zabývat těmi, kteří jsou ochotni a schopni svůj život zlepšit, kteří ještě neztratili elán do života a veškerou životní energii. Víme, že takovýchto lidí mezi nimi není málo, a jsme přesvědčeni, že si naši pomoc zaslouží.
A jaká pomoc může mít smysl? Okolí se na ně dívá mnoha způsoby. Někdo jim dá peníze, někdo si je dokonce vezme domů, jiný obvolá azylové domy, aby jim pomohl přečkat noc. Někdo se ušklíbne a zacpe si nos, a někdo pronese něco v tom smyslu, že by je "nejraději postřílel". S tím všim jsme se setkali. My jim chceme nabídnout základní znalosti a dovednosti, naučit je hledat si práci, a aspoň se pokusit o trochu lepší život.
Druhou skupinou lidí, kterým se snažíme pomáhat, jsou lidé po propuštění z vazby nebo výkonu trestu. Jsme přesvědčeni, že pokud pomůžeme někomu, kdo se právě vrátil z vězení, hledat lepší cestu, po které se může vydat dál, ochráníme tím i sami sebe. Zloděj, kterého nenaučíme pracovat, bude krást dál.
Všichni známe rčení, že zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Chceme proto hledat způsoby, jak dát těmto lidem jednu z nejspolehlivějších možností lepší existence. Práci. Pro někoho tak samozřejmou věc, pro ně možnost téměř nedosažitelnou. Zkusme jim ukázat, že i oni, kteří toho v životě už tolik zkazili, jsou schopni být dobrými pracovníky a spolehlivými kolegy.
V případě jakýchkoliv dotazů nebo nápadů nás neváhejte kontaktovat.